Výzkumu spánku dětí a rodičů se věnuje více než 20 let. Jeho četné studie a knihy obletěly téměř celý svět. Vzdělává zdravotníky, podporuje rodiče a bojuje proti nesmyslným tlakům na samostatný spánek miminek. Biologický antropolog James McKenna poskytl rozhovor portálu Prosímspinkej.cz, který se souhlasem autorky, antropoložky Lenky Medvecové, přinášíme v plném znění.

Facebook
James McKenna hovoří o důležitosti společného spaní rodičů s miminky. Odborníci by podle něj měli maminky namísto strašení poradit, jak vytvořit co nejbezpečnější prostředí na spaní. Foto: youtube.com

Ve světě se s vámi pojí výzkum společného spánku a SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence), a také pojem breastsleeping, tedy v překladu jakoby „spání na prsu“. O co jde?
Tento pojem popisuje nejbezpečnější formu společného spánku, kdy kojící matka sdílí postel s kojícím se miminkem a do jejich spánku nevstupují žádné známé rizikové faktory (tedy miminko spí na zádech nebo na boku, maminka nekouří ani nekouřila během těhotenství, a jiné.) S kolegou. Lee Gettlerom jsme chtěli pro vědecké a společenské účely vytvořit specifický termín, který vede k tomu, že ne každý společný spánek je nebezpečný a ne každý přináší rizika. Naopak, může být důležitý a potřebný.

Miliony žen kojí miminka a kojení se stává iv industrializovaných zemích opět běžnou praxí. S tím přichází také potřeba maminek a miminek spát co nejblíže u sebe. Miminka mají neomezený přístup k mateřskému mléku a matky si usnadňují péči o miminka. Dá se říci, že se společný spánek vrátil do západních zemí také díky tomu, že se kojení opět stává běžnou součástí mateřství.

Snažíte se také upozorňovat na různorodost toho, co považujeme za normální spánek miminek?
Ano. I díky zavedení tohoto pojmu mezi odborníky a do výzkumu se snažíme upozornit na tři důležité věci: Na roli, kterou hraje nepřetržitý mateřský kontakt s miminkem v usnadnění kojení, nastartování kojení a v jeho udržení. Normální zdravý lidský (druhový) spánek není přesně měřitelný mimo kontext breastfeeding, protože smyslová interakce, která probíhá mezi matkou a miminkem, mění metabolismus miminka, buzení matky a dítěte, a také celou jejich fyziologii spánku. Zkrátka nemůžeme mluvit o normálním dětském spánku, nebereme-li v úvahu také odlišnosti spánku kojící matky a kojeného dítěte spící ve společné posteli. Oba totiž vykazují velmi odlišné behaviorální a fyziologické vlastnosti v porovnání s miminky spícími o samotě, která jsou krmena umělým mlékem. Proto by i tyto spánky měly být jasně popsány a měli bychom pro ně vytvořit vlastní epidemiologickou kategorii, která pak může zhodnotit přínosy i rizika.

Jaké jsou podle vás největší výhody breastsleepingu?
Pro mnoho kojících matek je to často nejpraktičtější řešení. Usnadňuje noční péči o miminka. Častější noční kojení ve společné posteli a neomezený přístup miminka k mateřskému mléku také napomáhá k tvorbě mléka a vede k dlouhodobějšímu kojení. Lidské mládě se rodí jako nejméně neurologicky vyspělé mládě mezi savci. Při narození má mozek novorozence jen 25 procent objemu dospělého mozku. Navíc se miminka také nejpomaleji vyvíjejí a jsou velmi závislá na smyslové interakci se svou matkou. Právě tato interakce (neomezený fyzický kontakt) jim pomáhá ke zdravému fyzickému a psychickému vývoji – lidský kontakt je pro tento vývoj zásadní právě pro jinak nevyzrálý nervový systém miminka.